Jednou z těch nejkrásnějších a zároveň nejtěžších věcí na světě je nalezení lásky na celý život. Všichni máme uvnitř tu překrásnou romantickou duši, která ví, že někde na tomto světě přebývá ten nebo ta, na kterého se podíváme a budeme vědět, že je to prostě ON. Naše láska na celý život. Ten, se kterým si budeme rozumět, ten, na kterého bude spolehnutí, ten, se kterým bude sranda a ten, který bude báječný táta našich dětí.
Můj výběr partnera byl divný.... Moje spolužačky na gymplu potkávaly šikovné chlapce, s kterými se vodily za ruce a posléze se z toho vyklubala vážná známost, vzali se a byli spokojeni (jak jsou na tom dneska fakt netuším). Nicméně mně se nikdo nelíbil - ale připadala jsem si divná, protože jsem si přece měla najít slušného kluka, který se o mě postará... Všichni ti chlapci mých spolužaček byli děsně slušní, nebyla s nima sranda a byli tak trochu nudní. Nevybrala bych si ani jednoho. Mně se líbili kluci, kteří ovšem zase tak na vážnou známost moc nepřicházeli do úvahy... byli trochu drsnější, určitě neaspirovali na to, aby se stali inženýry na vedlejší vysoké škole báňské (jiná v Ostravě tehdy nebyla) a určitě to nebyli zrovna ti praví otcové mých budoucích dětí.
Dlouho jsem si nemohla vybrat - dokonce už jsem byla považována za chudinku starou pannu, která se ne a ne vdát (rozuměj, v pětadvaceti ji nikdo nechce...). Nakonec jsem se přece jen zamilovala a vdala... ale nebyla jsem stejně přesvědčená, že je to ON, ten pravý - nicméně s ním byla sranda, byl trochu rebel a byl kreativní a to se mi na něm všechno líbilo (stejně jsem se vdávala tajně, aby nikdo nevěděl, že dělám takovou kravinu... a taky v černém, protože jsem to zas tak vážně fakt nebrala.... to mi došlo až potom, že sranda končí s vystaveným oddacím listem...).
Až po letech, kdy jsem pracovala s moji metodou osmi stylových profilů - archetypů lidských osobností - jsem zjistila, že můj Honza byl naprosto typický rebel. Kreativní, báječný, vtipný, pozorný gentleman, který mi pomáhal vždy do kabátu a nosil těžké tašky a ve výtahu mačkal knoflíky on... nicméně trochu nespolehlivý, chaotický, kreativní až příliš, vtipný už mi tak moc nepřišel, když jsem neměla na zaplacení školky... A říkala jsem si - kde jsem tedy udělala chybu?
Až po rozvodu, kdy jsem začala pracovat s metodou OCTO CODES - mně to všechno došlo:
JASNĚ, MY OBA JSME BYLI REBELOVÉ, v podstatě jsme si opravdu velmi rozuměli, existovalo mezi námi jasné spojení duší, jen jsme si neuměli rozdat zodpovědnost - já ji celou převzala na sebe a svoji rebelku jsem pustila na špacír... a vnitřně se vztekala, že on si to může dovolit a já ne...
Moje metoda OCTO CODES je úžasná v pochopení toho, kým člověk opravdu je. Když jsem před dvaceti léty poprvé rozklíčovala a rozdělila naše osobnosti do osmi různých stylů, fascinovalo mě, s kolika tématy ty naše archetypy souvisí. Jasně - jako módní návrhářku mě nejdříve zajímalo oblečení - i když jsem pracovala v trendech jednotlivých sezón, uměla jsem vytvořit model, který by právě pro jeden styl - a moje modely se staly velmi úspěšnými. Uměla jsem poradit každé ženě to, co právě jí bude slušet s ohledem na její konkrétní specifický styl. Jak moje poznání metody OCTO CODES šlo do hloubky, uvědomovala jsem si, jak moc souvisí nejen s našim vnějším projevem - exteriérem - ale jak hluboce proniká do každé oblasti našeho života. Do pochopení jak vychovávat naše děti, jak pochopit svou šéfovou, nebo šéfa, jak vyjít báječně s tchýní, která je úplně jiná než já... jak se začít orientovat v tom, co se mi opravdu líbí a co je jen program, který jsem nasála z médií, ze společnosti, od přátel, nebo z rodiny. Tato metoda mě učí otevřít se sama sobě, pochopit kdo jsem a kdo jsou lidé kolem mě.
A co je nejdůležitější? Co předchází tomu všemu, co jsem teď napsala? No přece VÝBĚR PARTNERA !!!
Jasně, pokud chci najít muže, se kterým budu opravdu harmonicky ladit, se kterým si budeme rozumět, se kterým budeme mít stejné nebo podobné priority - ano, v tom případě je OCTO CODES tou jedinečnou metodou, která nás učí nic nehrát, nenechat se vtáhnout do her, které nám předkládá společnost - typu: "jestli chceš najít muže, oblékni si to a to, vem si tu a tu rtěnku, chovej se tak a tak... ". Bože, to jsou ty nejhorší rady na světě! Jen na ně nesmíte skočit. Pokud podlehnete těmto radám, dopadnete jako ten chudák muž, kterého jsem viděla na fotkách jedné seznamky.
Muži - bratři, kteří tu danou seznamku vedli, se mi chlubili, jak umí pracovat se svými klienty. A ukázali mi jeden ukázkový příklad. Na první fotce byl sympaťák s dlouhými vlasy, staženými do culíku, měl na sobě mikinu z přírodního materiálu a přes ni vestu s potiskem nějakých nativních indiánů... vypadal fajn a hned jsem si představila, jak by se holkám avantgardám líbil... Ale pánové mi dokázali, jak jsou super - ukázali mi druhou fotku se slovy: no, na té první fotce vypadal hrozně, takhle by ho přece nikdo nechtěl, že?! Tak jsme ho nechali ostříhat, oblékli jsme ho do obleku s kravatou - podívejte se na tu změnu!!! Teď vypadá hezky!
No teď vypadal příšerně... toho bych tedy nechtěla ani omylem.. jeho krásná svoboda a nadhled a kreativita byla ta tam, udělali z něho produkt svázaný nehezkou, ba přímo příšernou vázankou... kluka bez charisma, bez espritu.. nuda z té fotky přímo sršela.. a taky beznaděj...
Tak takhle moje milé ne! Tak se to nedělá 🙂 . Pokud chci partnera, který bude se mnou ladit, nesmím se převléknout do jiné role. Být sama sebou se nám vyplatí. Pak neprozřeme za pár let a nekřičíme doma po svém partnerovi: ty vůbec nevíš, kdo já jsem!
A kdo jste? Víte to?
Metoda OCTO CODES to umí odhalit velmi rychle. Být vámi, začala bych stylovým testem na mých webových stránkách. Ale pozor - nesmíte odpovídat tak, jak by to bylo dobré nebo vhodné. Tady si nehrajeme na cizí role, tady jde o to, najít opravdu sama sebe. Protože jen tak budete vědět, kdo jste vy a co od svého partnera očekáváte, abyste spolu krásně ladili.
Můžete zjistit, že jste třeba romantická princezna, nebo avantgardní čarodějka, nebo elegantní dáma - nebo taky sportovní kamarádka nebo ležérní pozorovatelka... Typů je osm a každý z nich je úžasný ve své jedinečnosti a originalitě. A ke každému se hodí samozřejmě jen některý ze stylu. Když to budeme vědět, máme obrovský bonus navíc. Pochopíme naši vzájemnou kompatibilitu.
A jak to dopadlo s námi dvěma rebely? Můj výběr byl opravdu správný. Neměnila bych ani dneska. Byly to kouzelné společné roky a už nikdy jsem takovou souhru beze slov, harmonii v prioritách a opravdu krásný a kreativní život ve dvou a samozřejmě i s našimi dvěma dětmi, nezažila. Jen jsem si tenkrát myslela, že jsem se spletla a že chci přece to zabezpečení a peníze, které přece má muž vydělávat. Tak jsem si pak našla druhého partnera - inžinýra - toho absolventa vysoké školy báňské. A tam jsem pochopila, co to je, když spolu neladí duše. Byl to takový sedmiletý očistec.
Ale jak jinak bych vám mohla dneska radit, kdybych to nezažila sama na vlastní kůži?
Seznamte se s kouzelnou metodou OCTO CODES - metodou, která vám vysvětlí, jak to mezi námi lidmi funguje, jak jsme každý krásně rozdílní, jak máme jiné talenty - a jak pomocí této rychlé metody najít svůj styl - sebe sama
"Milá Táňo, když jsem si poprvé dělala váš test, vyšel mi chaos a já se postupně začala o tuto metodu zajímat. Poprvé jsem byla na křtění knihy v Jičíně, kde jste mi knihu
podepsala i s věnováním. Do té doby jsem si myslela, že jsem rebelka. Zeptala jsem se jestli může být rebel s rebelkou. Na vaší odpověď nikdy nezapomenu: "Ano může, ale ty budeš jinová možná romantička?" V tu chvíli se mi změnil život a došlo spoustu souvislostí...přečetla jsem pak vaši knihu a sleduji i další produkty. Chtěla bych, aby se vaše metoda dostala i mezi teenagery, jako jsem já. Moc si vážím toho, co děláte a přeju ať se vše daří, tak jak má."
Anička (16 let, avantgardní)
studentka
"Sleduji všechny vaše proměny na TV Relax, velmi mne zaujalo a zasáhlo, co učíte a žijete. Jsem ležérka a v podstatě jsem už tento styl oblékání měla, ale stejně jsem si pobrečela, když jsem od Vás četla, že se nemusím narvat do mini šatiček s výrazným šperkem, nebo si obléct kostýmek. Hned jak mi přišla odpověď na Váš stylový test, hned jsem musela na svůj miniaturní blog napsat článek, abych tak mohla šířit Vaše poznání i mezi své přátele. Teď o Vánocích jsem se zálibně kochala svým nově protříděným šatníkem, kde jsou krásně čitelné teplé barvy ležérky, které mi opravdu sedí. Moc Vám děkuji za to, že předáváte své poznání dál. Moc jste mi tím pomohla."
Anna (22 let, ležérní)
studentka
"Okázalý bonus jsem s radostí a jak lehce vyměnila za ležérně-hvězdný a vše si dosedlo a doklaplo mi spousta věcí. Ještě bych chtěla víc do hloubky informace o všech typech, abych mohla určit své blízké. V neděli jsem určila svého elegantního skoro tchána a najednou je vše jednodušší. Už to není despota, co řeší pozdní příchod o minutu, ale prostě jen elegantní muž, co to tak má. 🙂 "
Soňa (28 let, sportovní)
cvičitelka psů
"Párový seminář byl opravdu skvělý!!! Tolik toho ozřejmil, vysvětlil.. jasně, ale pro muže to chce odvahu přijít. Taky se mi to muži nelehko navrhovalo, bála jsem se jestli vůbec půjde a jak pak bude reagovat, jestli nové zjištění o sobě přijme a nebude chtít celou metodu shodit.. ale NAOPAK!!! Je úžasný, pochopil to možná lépe než já 🙂 a dokonce i svůj styl celkem dobře přijal - avantgarda - to já byla zaskočena a nakonec se musela sama sobě smát - protože se mi líbí avantgardní muži a ten můj byl nějaký příliš normální a vlastně jsem mu skoro vyčítala, že takový není.. takže jsem tomu nechtěla uvěřit.. že bych podvědomě cítila, že by se tak měl chovat protože prostě uvnitř takový je? Ale vědomě mi to nešlo do hlavy, nicméně když to říkala i Táňa tak na tom přece musí něco být, ne? Navíc přítomné avantgardy se hned zapojili do diskuse 🙂 Čím více nad tím přemýšlím, tak to vlastně VYSVĚTLUJE TO ÚPLNĚ VŠECHNO! - od duševna po fyzično - jak se k sobě chováme, jak doma fungujeme, co děláme a neděláme i jak to vypadá venku na dvoře.. Vřele doporučuji párový seminář všem, kdo chtějí styl partnera skutečně najít, co se týče našich nejbližších některé věci prostě sami nevidíme... je to úžasná manželská terapie vedoucí k vzájemnému pochopení a respektu. Tolik se mi ulevilo, zmizelo tolik kritiky.. hlavně teda z mé hvězdné strany
Veronika (29 let, extravagantní)
maminka na mateřské
"Milá Táňo, včera mi přišla Vaše krásná podepsaná kniha - toho podpisu si velice vážím - a jakmile jsem uspala svého syna pustila jsem se s nadšením do čtení. Protože jsem potřebovala už konečně "vědět", přečetla jsem jí na jeden zátah a musím říct, že je opravdu skvělá. O Vaší metodě mi před několika měsíci povídala kamarádka. Nemohla jsem od toho jejího vyprávění odtrhnout uši a nejradši bych si jí v té chvíli odvezla domů, aby mi vyházela ze skříně všechno - z mých přesně naštosovaných komínků (fakt je mám), co tam nepatří. Už po našem povídání při kojení našich dětí 🙂 mi řekla, že si myslí, že jsem elegantní typ. Nechtělo se mi tomu věřit - já přece taky chodím ve sportovním (no na hory, kde skoro bydlíme, bych těžko šla v lodičkách a šatičkách), taky zkouším křiklavé barvy (jsem přece mladá a očekává se, že si ještě nebudu hrát na dámu), jsem hodně empatická (nejsem studený čumák), věřím na vyšší smysl (že by zase řád?) 🙂 Od té doby jsem přečetla a shlédla všechny Vaše dostupné materiály a nejraději bych se rozjela na Váš seminář, ale zatím jsem máma na full time a moje absence by u syna rozhodně neprošla, takže díky za knížku a jednotlivý popis všech typů, který mi dal jistotu, že do jiného stylu než elegantního se prostě nehodím 🙂 Jen Vám chci říct obrovské děkuji!! Jsem ráda, že je opravdu v pořádku, že chci mít VŽDYCKY upravené ruce a nalíčené oči, VŽDYCKY budu hledat kabelku, která se hodí k botám, VŽDYCKY budu ladit barvy tak, aby přesně seděly k sobě 🙂 Ať na Vás ten nahoře dává veliký pozor, protože Vaše práce je opravdu důležitá."
Lenka (29 let, elegantní)
maminka na mateřské